Skládání hloubky ostrosti u makrofotografie
Hloubka ostrosti u makrofotografie je velmi důležitý prvek. Ve většině případů se snažíme dosáhnout co největší hloubky ostrosti.Větší hloubky ostrosti můžeme dosáhnout několika způsoby:
1. úhlem pohledu na fotografovaný objekt; 2. pracovní vzdáleností od fotografovaného objektu; 3. vyšším zacloněním; 4. skládáním fotek.
ad. 1. Úhel pohledu: čím jsme více kolmo na fotografovaný objekt, tím nám dává objektiv větší hloubku ostrosti. Při tomto způsobu focení jsme však velice omezováni kompozicí.
ad. 2. Pracovní vzdálenost: čím jsme fotoaparátem u objektu blíže, tím máme menší hloubku ostrosti. Dnes běžně používaný způsob focení makra je ten, že fotografovaný objekt se nachází uprostřed fotografie a kolem sebe má obrovské množství místa. Daný člověk následně udělá obrovský výřez z fotky a může se "chlubit" velkou hloubkou ostrosti, ovšem za cenu toho, že fotografie je použitelná do rozměrů 800x600 bodů tudiž maximálně pro publikaci na internetu, kvůli technické kvalitě obrazu.
ad. 3. Vyšší zaclonění: je asi nejpoužívanější způsob jak zvětšit hloubku ostrosti. Ovšem vyšší clona nás omezuje v mnoha věcech. Jednak je to značný úbytek světla a také ztráta technické kvality snímku. Každý objektiv (tudiž i každý makroobjektiv) má jiné optické vlastnosti. Tím pádem nám každý makroobjektiv dává jinou technickou kvalitu snímků o určité cloně. Je dobré si udělat vlastní domácí test vašich makroobjektivů. Nafotit se zvětšením 1:1 třeba pylové zrníčka a sami si určit s jakým clonovým číslem jsme spokojeni.
ad. 4. Skládání fotek:
Při samotném focení a následovném skládání je zapotřebí dbát na následující věci:
1. Během focení souboru snímků, které budou následně spojeny, neměnit nastavení fotoaparátu (clona, čas...) a popřípadě ani nastavení blesku.
2. Fotit ze stejného místa pod stejným úhlem. Nejlépe použít stativ.
3. Během focení nijak nehýbat s fotografovaným objektem (ani samotný objekt se nesmí hýbat).
Nyní se dáme do samotného skládání.
Skládat budu kudlanku, která žere saranče. Kudlanka se na pár okamžiků v pořádání sarančete zastavila a žvýkala jen kousek zadní části těla. Tím pádem byl čas vyfotit více fotek pro jejich následné složení do jednoho snímku.
Otevřeme první dva soubory. První celý soubor vybereme a vložíme do druhého.


Druhou vrstvu zprůhledníme na cca 50 % a pomocí transformace ručně spojíme. Při transformaci držme shift, aby nedocházelo ke změně velikosti stran.


Nyní postupujme: Layer -> Layer Mask -> Hide All. Pomocí Retušovacího štětce odkryjeme ostrou část fotky. (Byla ostrá jen polovina hlavy. Nyní je hlava ostrá celá)


Tímto způsobem postupujeme dále.


Nakonec máme spojených několik ostrých částí ze šesti fotek v jedné.


A proč tohle všecno dělám? Protože se snažím dosáhnout co nejlepších výsledků, které se týkají v tomto případě technické kvality. Je jen na Vás si říci, na jaké úrovni Vám vaše fotografie stačí. V dnešní době by bylo škoda této moderní techniky nevyužít.
autor: Ladislav Přidal




